I když není moje, zdá se být mou

Řve bolestí
Trhají mu duši z těla
Bláto se rozléhá do všech světastran
Stonožky kroutí se pod zhasnutou lampou
Psi kňučí u zavřených dveří
Obaly od bonbonů zmačkané v kapse tvídového saka tiše šeptají němé výkřiky.
Vrbový lístek v klopě saka dychtivě zapisuje nezapomenutelné, co nikdo nebude vyprávět.

Nový záznam

Nově zaznamenávám, že večer s Magorem Jirousem se mi vůbec nelíbil a dost mě zklamal. No nebudu řešit proč, protože je to vlastně jedno. Avšak včerejší večer byl velice příjemný. Nejdříve mě okouzlil Jacques Darras a posléze inspiroval Pavel Kohout.

Petr Hruška

Včera jsem (konečně) navštívila Festival Měsíc Autorského Čtení v Ostravě. Trvalo mi to se tam dokopat, ale stálo to za tu námahu :P Šly jsme s kamarádkou rovnou i na to francouzské čtení, co jiného by se dalo čekat od frankofilů :D. Francouzské čtení bylo příjemné, ale to nejlepší nás teprve čekalo. O přestávce jsem nám došla pro palačinky (, které jsou jakousi odměnou za účast) a než jsme se nadály sál byl plný lidí. Po malém nedorozumění s mikrofonem začalo skvělé čtení protkané dětskými romány a dospěláckými verši Petra Hrušky a několika básněmi Jakuba Chrobáka. Byl to nadmíru příjemný večer, mohu vřele doporučit :)

Vedro

Už zase sedím u kuchyňského stolu, ale tentokrát je neskutečné vedro. Vedro málem k zalknutí. Uvařila a snědla jsem večeři, která zase chutnala jenom mně. Tentokrát to byl slaný cuketový koláč s třemi druhy sýrů a česnekem, opečené kousky krůtího masa a něco jako pizza. Potím se snad už i na očních víčkách. Velkými doušky usrkávám studenou vodu ze svého velkého bílého hrnku. Není nic co by dokázalo lépe osvěžit než dobře vychlazená čistá voda. Vedle v pokoji si dva hlasy vyprávějí o prožitém dni, který pro mě nebyl tak dlouhý. V zadním pokoji hraje dost nahlas televize. Vzhledem k tomu, že se tam pořád střílí, bude to nějaký western. Myslím na to, jak se mi nechce do práce, do které stejně nejdu. Nechce se mi tam, i když tam nejdu. Je to vlastně úplný opak těšení se. Já se tam tak moc netěším. Je to úmorná práce. Práce s penězi a lidmi, ta nejhorší kombinace, jakou si dokážu představit. Chjo. Jdu si číst a utopit se v jiných dimenzích.

***

Je mi na nic
Nevím co psát
Je vedro
Jsem sytá
Nekýchám
Nedýchám
Funím
Potím se
Těším se na knihu
Kterou
Budu si číst

The Host

Asi v pondělí jsem začala číst knihu Stephenie Meyer - Hostitel. Už jsem četla Stmívání, ale to bylo napsáno mizerně. Nejsem čtenář milostných románků a tak mi některé repliky přišly opravdu stupidní. K Hostiteli jsem tedy ze začátku přistupovala s rozpaky. Mělo to být romantické sci-fi. No. Rozhodně překvapilo. Už ve stmívání se mi líbil příběh, ale ne forma. U Hostitele šla i forma rapidně nahoru. Je sice pravda, že český překlad někdy nedává smysl (většinou špatný slovosled), ale za ten Stephenie nemůže. Příběh je to opravdu romantický a hezký. Jediné co nechápu je, proč by se to mělo nazývat sci-fi. Nejsem v tomhle ohledu žádný expert, ale pro mě je sci-fi opravdu spojeno s nějakou vědeckou vymožeností, která bohužel nebo bohudík neexistuje. V Hostiteli se nic takového nevyskytuje. Jediné co se tam vyskytuje jsou mimozemšťani, kteří ovládají lidi a celou planetu. Možná, že je to dostačující, ale nejsem expert, že. Jsem asi v půlce, tak se nechám překvapit, jestli se tam ještě něco zavánějícího vědeckou fikcí neobjeví :)

Emiliana Torrini - Jungle Drum

Úplně úžasná písnička a skvělý klip :*

Dneska byly na oběd palačinky. Ukuchtila jsem je ze dvou důvodů: 1. měla jsem na ně chuť a 2. chtěla jsem se naučit je otáčet vyhazováním do vzduchu, což jsem se naučila!! :) Od teď je jinak neotácím, musím své schopnosti totiž zdokonalit :D

Koupelnové snění

Arty weekend :)

Protože mám konečně  po všech nekonečných zkouškách a skončilo mi tedy období plné učících maratonů mám KONEČNĚ čas něco tvořit (což mi neskutečně chybělo)!!!

Nejprve jsem si doopravila obrázek na tričku, protože praní v pračce mu vážně dává zabrat. Přestože jsem měla jenom hrubý fix tak to šlo celkem dobře (což naznačuje mou neskutečnou zručnost :P)

Do svého přecpaného blogu jsem konečně dostala věc, kterou jsem už dlouhou dobu nosila v hlavě. Nakonec jsem v jednom úžasném sekáči nedaleko mého domu (je opravdu skvělý, protože se v něm dají koupit skvělé kousky jak na nošení, aniž bych je musela upravovat a zároveň i obyčejná trička bez potisku a látky, které přetvořit můžu a volají po tom být umělecky využity) našla jedno světlé tričko, které vyzívalo k tomu, aby na něj bylo malováno :)

Nedočkavě šílený záchvat smíchu

Cha. CHACHACHACHACHA! CHaCHa. Cháááááá. Cha cha cha cha chacha chachacha chacha chacha chachachachachachachachachachachachachachachachachachacha.
 ..chm...CHA! CHa CHa CHa CHÁ! Cha cha cha cha chacha chachacha chacha chacha chachachachachachachachachachachachachachachachachachacha...chm...CHA! Cha cha cha. Cha cha. CHa C-H-A C-H-A c-h-a c-h-a c-h-a ch-a ch-a ch-a ch-a-ch-a ch-a-ch-a CHA. CHA CHÁ!

Očekávání

Sedím si tak v kuchyni, poté (i po thé) co jsem upekla osm krásných lineckých košíčků s pudinkem a ovocem a očekávám očekávané. Ono se to sice blíží, ale nepřichází. Totiž Ono i to co se blíží nemusí přicházet. Může to například kvačit (slovo jehož původ je pro mě obestřen tajemstvím), může utíkat, může se šinout (ani u tohoto pohybu si nemůžete být jisti jak rychle se Ono přibližuje, jelikož šinout se slze docela pomalu i středně rychle), může se nepokrytě loudat nebo se zcela pokrytecky skrývat (nejlépe hned za vašimi dveřmi tak, aby Ono nikdy nebylo vidět. Mé Ono se loudá. Je to Ono loudavé, tím spíš, že má Přijít (!) poštou. Čím víc na mé Ono myslím, tím je mi vzdálenější a tím hlasitěji se směje. Vím to, protože ho slyším. Smích Ono se roléhá všude, hlavně tam kudy kráčím. Rádo se směje mé nedočkavosti. Hlavně proto, že má přijít ve čtyřech verzích a já se těším, až je všechny čtyři vyzvednu na pobočce České Pošty. Přinesu si je domů. Položím je na stůl a budu se ještě malou chvíli trýznit očekáváním, jaká rohodnutí se skrývají uvnitř (čtyři kladná by samořejmě byla nejlepší, ale..nepředbíhat). Postupně na každém pomalu roztrhnu obálku a jen koutkem oka budu nakukovat do obálek, aby mě vzápětí nic příliš nepřekvapilo. Nakonec Ono vytáhnu z obálek a za denního světla si přečtu, jestli mě tedy přijali na nějakou univerzitu. Ono přestane být Oním a já budu vědět a nebudu muset očekávat i nepříjemné.

Měsíc autorského čtení

          Od 1. do 31. července bude v Ostravě a Brně probíhat Měsíc autorského čtení, na které se už moc těším. Každý den se představí dva literáti, jeden francouzský a jeden český.
  Konečně se i v Ostravě rozběhne nějaká akce pro knihomily. Ostravu a Brno navštíví např. Pavel Kohout, Arnošt Goldflam nebo Muriel Barbery, Christian Prigent.
  Co víc jsem si mohla přát. Spojení dvou milovaných (literatury a francouzštiny) v jedno a po celý měsíc. To budou literární orgie. Už teď zvažuji obnovení měcíčníku, abych nemusela denně myslet na jídenky :)
  Navíc bude v Alliance française probíhat Seminář česko-francouzské literatury. Možná by stálo za to se přihlásit :)

NO plans

It's so strange. I have nothing to do. Yes I can clean up whole flat but what I'll be doing after. When everything will be tidy and shining. I borrowed lot of books from library but I don't have the right mood for reading. And days are still rainy. I have whole month without plans in front of me and it's terrifying. Why am I still writing in English?

CHICAGO band

I've found a new amazing band thank to Andrew Bravener's video on YouTube. The band is called Vertigo Whales and their music reminds me Muse. But not the new kind of pop Muse but the old one full of wonderful ideas. Vertigo Whales are really imaginative and inspiring. Hope you're gonna like it. :)