Navíc ještě krásný soundtrack Michaela Nymana, co víc si na Novém Zélandu přát.
Tuesday, 27 July 2010
The Piano - naprosto úžasný obraz
Když jsem o Jane Campionové četla, že se její filmy skládají z opravdových obrazů, pomyslela jsem si :"To už jsem slyšela tolikrát a nikdy to nebyla tak úplně pravda. " U Campionové tomu tak však doopravdy je. Minimálně pak u Piana. Šestiletý hlas němé hrdinky je jen třešničkou na dortu o vybroušených chutích. Nic není předvídatelné. Kdykoli jsem si už říkala, že jsem děj prokoukla, přišlo něco nového, neočekávaného a přitom samozřejmého. Taky jsem se neudržela a musela radit Adě co dělat, což jsem dělala naposledy jako dítě :) Každý záběr je klenotem, který nepotřebuje dalšího brusu. S takovou obrazností jsem se dlouho nesetkala, jestli vůbec někdy. Jako by ten film byl namalován v době, ve které se odehrává.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment