Muse klip

Muse- Uninteded
nádherné

Elie Saab

Elie Saab už vykouzlil mnoho kousků, které nelze nemilovat. Našla jsem některé, které bych opravdu chtěla mít ve svém šatníku.

Ty poslední jsou mé nejoblíbenější.

Sock Monkey

Tyhle opičky jsou super, jen nevím, kde seženu ponožky téhle barvy s červenou patou. To je výzva.

MUSE

Nedávno(no, už je to nějaká ta chvilka) jsem objevila novou (pro mě) skvělou skupinu. Jmenuje se MUSE a můžu ji vřele doporučit. Jejich rock je fakt originální a i předělávka písničky Feel Good je super.

Karamazovi

Dneska jsem měla tu možnost vidět nový český film Karamazovi. Díky bohu jsem si to nenechala ujít. Jelikož jsem si před promítáním o filmu nic nepřečetla, nevěděla jsem co mám čekat. Musím říct, že mě film příjemně překvapil. Film vás dokáže celkově pohltit. Herecké výkony byly opravdu skvělé. Hudba vyjadřovala přesně to co měla a prostředí Nové huti úžasně dokreslovalo atmosféru příběhu. Tenhle film opravdu stojí za vidění.

Carrot!!

Freez in Ostrava

Tuto středu se v centru Ostravy uskutečnila jedna skvělá akce. Asi 40 lidí se zastavilo a začali se hýbat až po dvou minutách.
http://video.novinky.cz/sekce/video/doporucujeme?videoId=2228&page=2

Zvěřinec pod rododendronem pořádá :

Hokusai - Velká vlna

Právě včera jsem zhlédla dokument o tohle obrazu a úplně mě dostal. Je to nádhera. Úžasné je, že obraz byl nakreslen jen jednou a poté "přetištěn" na desky, vyryt a tisknut. Každá barva se tiskla zvlášť a jedinou chybou byl zničen celý obraz. Je to prostě síla.

J'adore la France!!!

Tak jsem se vrátila z Francie, bylo to úžasné a lidé byli strašně milí.

Můj program:

Den 1. Čtvrtek

Den odjezdu. bylo to hektické. nejspíš i prot, že jsem si ještě balila :) No, na sraz jsem přišla ještě před tím než přijel autobus, jako skoro všichni. Byla jsem strašně nervózní. Kdyby mě nevezl taťka, byla bych schopná přijít třeba hodinu předem.

No, ještě před druhou hodinou jsme se všichni usadili a mohli jsme vyjet. Cestou svítilo sluníčko i pršelo. Projeli jsme celou republiku a někdy večer jsme překročili hranici s Německem, kde když jsem šla ze záchodků mě málem přejel polák. Poučení číslo jedna: Dávejte si pozor na poláky v autě. Noc byla šílené, vůbec jsem nevěděla jak se mám položit. Ještě navíc sedadlo předemnou vrzalo a co tři hodiny jsme stavěli, aby se řidiči mohli vystřídat a děti se mohly jít vyčůrat. Naši lidi čůrají furt. Usla jsem asi kol. 23:00 kdy se všichni ztišili.

Den 2. Pátek

Ráno, no asi od pěti hodin, jsem pozorovala východ slunce. Můj první východ slunce ve Francii, tak jsem si ho chtěla užít. Je sice fakt, že jsem vstala moc brzo, protože opravdu slunce vyšlo až později, ale vidět paprsky nad obzorem bylo kouzelné.

Celkem brzo jsme dorazili na jedno odpočívadlo. Proběhla raní hygiena na záchodku. Bohudík za čistotnost Francouzů. Nasnídali jsme se a asi po hodině jsme vyrazili do blízkého města Beaune.

Bylo to opravdu slunné ráno. Navštívili jsme starý hospic.

Následnně jsme šťastně dojeli do Limoges. Předcházela tomu panika. většina z nás se rozhodla zůstat v busu :) Ve škole nás nejdříve zavedli dopřístřešku, kde má většina dětí skříňky. Naše většina použila okamžitě toaletu. Pak si nás začínali "rozebírat". Přišla jsem na řadu hned někde na začátku. vyzvedla si mě maminka od Charlene. Nasedli jsme do auta a jely pro malou 7-mi letou Ambre.

Poznatek č. 1 silniční předpisy ve Francii se dodržují trochu jinak. Na první pohled jezdí Francouzi celkem nezřízeně. Odvezly jsme se domů a objednaly pizzu. V téhle rodině se v pátek večer nevaří. Každý si objedná pizzu podle svého přání. Vzhledem k tomu, že jsem se snažila sníst co nejvíce z mé svačinky v buse, tak mi čtvrtka úplně stačila. Poznatek č.2 černé olivy na pizze jsou opravdu dobré. Mňam. Nakonec jsme vyzvedly Charlene z kurzu jezdectví. Políbila jsem několik úplně cizích lidí a pravděpodobnost, že se s nimi ještě někdy setkám je opravdu mizivá. Doma jsme snědli tu pizzu a u dezertu Ambre přinesla knihu "Učíme se česky" a některé části lidského těla dostaly nové názvy. :)

Poznatek č. 3 tlačítka na klávesnici jsou jinak v Čechách a ve Francii a při psaní mailu je to matoucí.

Den 3. Sobota

Vstala jsem strašně pozdě až v 13 h. Rovnou jsem obědvala. Měly jsme kuře plněné chlebem (mňam) a ratatouille(mňam, mňam, mňam). Po obědě jsme šly do města. Bylo nádherně a tak jsme chtěly po nějaké té chvíli usednout do nějaké kavárničky. Všude bylo plno, až Cathy v jedné objevila své přátele. Tak jsme si přisedly. Prátelům jsem nerozuměla ani slovo. Mluvili moc rychle :)

Večer jsme jely k Babičce. Byla strašně milá. Cathy odjela na koncert Yannicka Noah. Babička začala servírovat večeři. Začalo to nevině. 1.chod plátky chleba s paštikou, 2.chod salát s rajčátky, vlašskými ořechy a kousky masa, netuším jakého, 3.chod slaný koláč plněný bramborami a masem (mňam), 4.chod tmavá klobása(něco v tom stylu) a jako příloha osmahnutá jablka, 5.chod sýr, 6.chod dezert jablkový a třešňový koláč (mňam). Dokáže-li si někdo představit jak moc jsem byla sytá, tak už určitě navštívil Francii :)

Den 4. Neděle

Ráno po odjezdu babičky jsme šly bruslit. Bylo to fajne. byly jsme tam až do konce. Ani jednou jsem nespadla! Pak byl oběd. Pak přotože pršelo, tak jsme chtěli jít do muzea porcelánu, ale bylo zavřeno. Tak jsme jeli na veletrh knihy kam se sjíždí všichni známí Fr spisovatelé a podepisují své knihy. Tam jsem si koupila resp. vybrala a Cathy mi kopila BD-komiks. Je o čarodějnicích a je moc pěkné.

Den 5. Pondělí

Navštívili jsem (celá třída) místní Grand theatre. Prošli jsme si zákulisí a posléze jsme viděli zkoušku opery Carmina Burana. Bylo to moc pěkné a tanečníci úžasní. Taky bych tak chtěla tančit.

Pak jsme byli v domě emailu. Tam jsme se dozvěděli, že existují 3 druhy- malovaný, přepážkový a konturovaný. přičemž kontury jsou vyryté. Dále jsme jeli do mini továrničky, kde se vyrábí prášek na výrobu emailu. Je to na bázi skla. Na světě jsou dohromady jen 4 takové továrničky. Mají vymyšleno už hafo odstínů.

Den 6. Úterý

Ráno jsme se rozdělili na dvě skupiny. První se šla podívat do vyučování a ta druhá se šla podívat do školky. Oni už ve školce učí o malířích a hudebnících a pak s nimi kreslí podobné obrazy. Je to úplně šílené. A pak jak to, že jsou na tom líp.

Asi v devět jsme odjeli do "sušenkárny" Bijoux. Tam to tak krásně vonělo. Ještě než jsme vešli tak jsme slintali. Tam proběhla ochutnávka madlenek a ukázali nám výrobu.

Když jsme odjížděli tak jsme skoro všichni nesli tašku Bijoux plnou sušenek a trubiček a tak. Mimochodem ty trubičky jsou opravdu skvělé.

Na oběd jsme dojeli do nedalekého města Brantome. Je tam kouzelný park a kachny. Po pikniku jsme navštívili sklářský krámek. Koupila jsem si prstýnek.

Den 7. Středa

Ten den jsme šli navštívit nádraží. Je postaveno ve stylu Art nouveau. Je moc pěkné a vlaky jezdí pod samotným nádražím.
Taky jsme byli v muzeu řemesl. Bylo to strašné. Vycpaná zvířata a zbraně. No nuda.

Odpoledne jsme měli být v rodinách, ale my jsme se s holkama domluvily a šly jsme se do centra.

Koupila jsem si dvě trička a svetr. Bylo to fajn.

Den 8. Čtvrtek

Zase jsme se rozdělili na dvě skupiny a já jsem tentokrát šla do hodiny Fr. Zrovna se dívali na film o ohrožení životního prostředí. Nerozuměla jsem vlastně nic. Pak jsme se šli podívat do řeznické uličky, která je zachovaná už od středověku.

Taky jsme navštívili knihovnu. Je obrovská a zápisné a půjčovné se neplatí. Je zdarma. Můžete si tam půjčit nejen knihy, ale i CD a DVD a když nemají něco co chcete vidět či slyšet tak to prostě dokoupí. Je to tam strašně pěkné. Celý den tam svítí přirozené světlo, díky třem stropním oknům.

Později jsme navštívili vinotéku Carnot. Nějak mě to nebavilo. Bylo nám vysvětleno, jak se dělá nějaký kaštanový likér. Proběhla i ochutnávka. Nechutnalo mi. Nic moc. Někteří si to ale pochvalovali.

Pak nám dali rozchod a já jsem si koupila další svetr. Je strašně pěkný a proužkovaný.

Den 9. Pátek

Ráno jsem si dobalila. A ještě před osmou jsme stepovali před autobusem. Rozloučili jsme se. Byla jsem pozvána na prázdniny a pak Au revoir. Byli jsme na cestě domů. Holky se neustále nudily a tak jsme blbly. byla sranda, ale už na cestě zpátky se mi stýskalo.

Oh my god!

Tak balím na svojí cestu do Francie. Je to šílené, ale jsem opravdu hodně nervózní. Včera jsem si už zabalila většinu věcí a dneska dělám jen nutné úpravy a dobaluju věci, které jsem si včera zabalit nemohla. Jak se znám tak něco důležitého nechám doma.

Tímto se s tebou loučím má milá vlasti a doufám, že až tě příště spatřím budu v jednom kuse

a ty stejná.

Little bit of me

Tady prý vypadám svalnatě. No, možná tak opáleně.

Jejda, tady jsem ještě nenosila brýle :)

Pózuji všem fotografům.

Na hradě.

Charles bridge and me.

Zoo

The Fratellis

Tyhle hošany jsem začala poslouchat nedávno, ale opravdu mě baví. Jejich písničky vás vytáhnou i z té největší depky. (A jsou trochu praštěné, takže se i zasmějete.)

What is it ?!

Právě dneska ráno jsem se dozvěděla, že můj oblíbený seriál Men in trees, který běží každé pondělí na Primě ještě posunuli. Už nebude jako v minulých týdnech v 21:15, ale až o hodinu později. Což je příšerné. Na co se budu dívat než to začne? Na Zoufalky? To ani náhodou.

Tomuhle se prostě říká zrada. Proč nemůžou dávat takhle dobré seriály už v osm hodin?!

Birthday

Asi za měsíc bude mít moje kamarádka narozeniny. Já jsem jí slíbila, že jí upeču dort.

Nějak takhle by měl v závěru vypadat.

Tak pak sem hodím foto jak to opravdu dopadlo.

Wind

Dneska když jsem se vracela ze školy jsem sebou málem hodila o zem. Musela jsem se ještě stavit do obchodu pro zvířata a kopit kočce podestýlku. Jelikož jsem si na to vzpomněla až těsněpřed domem, vrátila jsem se zpátky. Na druhé cestě domů jsem byla tak unavená. Když zafoukal vítr, měla jsem pocit, že se stačí prostě odrazit, uvolnit a uletím. Byl to ovšem jen pocit což je na tom to nejhorší. Někdy mám totiž sto chutí se prostě nechat táhnout proudem. Splynout. Zatím ale ještě odolávám.

My spring holiday

Své jarní prázdniny (řekněte mi co na nich bylo jarního) jsem strávila ne chatě se svými kamarádkami. Bylo to neuvěřitelně zábavné. Možná proto, že s holkama je sranda.

Abych vás uvedla do situace. TA chata se nalézá na asi šestiset metrovém kopci. Říkáte si, to ještě není tak strašné. Jo, já jsem na tom byla stejně dopokavaď jsem tam nebyla. Zkuste si ten malý kopec vylézt s batohem zásob na celý týden! Samotné zdolání kopce je tak namáhavé, že slézt a zase ho vylézt nás donutil až hlad. Když došlo pečivo, přišla krize. Nikomu se nechtělo v té kose do nějakého blbého obchodu pro nějaké pečivo. Když už jsme se přeci jenom odhodlaly, musely jsme vstávat BRZO. Brzo pro nás o prázdninách znamená v osm. Takže se uvažovalo i o tom jestli tam fakt musíme.

Normálně nejsme tak líné (trošku), ale o společně trávených prázdninách (i samostatně) chodíme spát neuvěřitelně pozdě, protože dlouho do noci koukáme na naše oblíbené filmy. Tentokrát to byl maraton fantasy. Jeden den jsme koukaly na Pána prstenů a díky smíchu jsme z toho nic neměly. Opravdu nic. Druhý den u druhého dílu to bylo ještě horší. Nevím jestli si vybavujete scénu, kdy Aragorn, Gimli a Legolas stojí obklíčeni Rohanskými jezdci. Tam se po těch třech chce, aby se představili. Aragorn i Gimli se představí svým jménem a jménem otce, jen Legolas řekne: "...a já jsem Legolas." No, z toho vznikla teorie o tom, že nemá otce, tudíž se narodil z lístečku stromu. Avšak po jeho skvělé větě uprostřed očividně starého lesa: "Ten les je starý." Jsme došly k závěru že lísteček ho nevystihuje. Teorii jsme přepracovaly a Legolas se zrodil z Květinky.

Díky naší praštěnosti a malému výběru televizních kanálů to bylo úžasné. :)