The Piano - naprosto úžasný obraz

  Když jsem o Jane Campionové četla, že se její filmy skládají z opravdových obrazů, pomyslela jsem si :"To už jsem slyšela tolikrát a nikdy to nebyla tak úplně pravda. " U Campionové tomu tak však doopravdy je. Minimálně pak u Piana. Šestiletý hlas němé hrdinky je jen třešničkou na dortu o vybroušených chutích. Nic není předvídatelné. Kdykoli jsem si už říkala, že jsem děj prokoukla, přišlo něco nového, neočekávaného a přitom samozřejmého. Taky jsem se neudržela a musela radit Adě co dělat, což jsem dělala naposledy jako dítě :) Každý záběr je klenotem, který nepotřebuje dalšího brusu. S takovou obrazností jsem se dlouho nesetkala, jestli vůbec někdy. Jako by ten film byl namalován v době, ve které se odehrává.

  Navíc ještě krásný soundtrack Michaela Nymana, co víc si na Novém Zélandu přát.

Pornophonique - Sad Robot (High Quality)

I really love this song :)

Florence + The Machine - Cosmic Love

Mezi řečí

A- Nemrač se..
B- Já se nemračím.
A- Mračíš se..
B- Tak mě nech, mračit se.

Oblaka nad Kauflandem

Jednoho letního večera ...

Dancing flamingo

Po tričku s plameňáky jsem dlouho toužila a tak jsem si proste jedno vytvořila.

Zvlčilý mák..brož

I když není moje, zdá se být mou

Řve bolestí
Trhají mu duši z těla
Bláto se rozléhá do všech světastran
Stonožky kroutí se pod zhasnutou lampou
Psi kňučí u zavřených dveří
Obaly od bonbonů zmačkané v kapse tvídového saka tiše šeptají němé výkřiky.
Vrbový lístek v klopě saka dychtivě zapisuje nezapomenutelné, co nikdo nebude vyprávět.

Nový záznam

Nově zaznamenávám, že večer s Magorem Jirousem se mi vůbec nelíbil a dost mě zklamal. No nebudu řešit proč, protože je to vlastně jedno. Avšak včerejší večer byl velice příjemný. Nejdříve mě okouzlil Jacques Darras a posléze inspiroval Pavel Kohout.

Petr Hruška

Včera jsem (konečně) navštívila Festival Měsíc Autorského Čtení v Ostravě. Trvalo mi to se tam dokopat, ale stálo to za tu námahu :P Šly jsme s kamarádkou rovnou i na to francouzské čtení, co jiného by se dalo čekat od frankofilů :D. Francouzské čtení bylo příjemné, ale to nejlepší nás teprve čekalo. O přestávce jsem nám došla pro palačinky (, které jsou jakousi odměnou za účast) a než jsme se nadály sál byl plný lidí. Po malém nedorozumění s mikrofonem začalo skvělé čtení protkané dětskými romány a dospěláckými verši Petra Hrušky a několika básněmi Jakuba Chrobáka. Byl to nadmíru příjemný večer, mohu vřele doporučit :)

Vedro

Už zase sedím u kuchyňského stolu, ale tentokrát je neskutečné vedro. Vedro málem k zalknutí. Uvařila a snědla jsem večeři, která zase chutnala jenom mně. Tentokrát to byl slaný cuketový koláč s třemi druhy sýrů a česnekem, opečené kousky krůtího masa a něco jako pizza. Potím se snad už i na očních víčkách. Velkými doušky usrkávám studenou vodu ze svého velkého bílého hrnku. Není nic co by dokázalo lépe osvěžit než dobře vychlazená čistá voda. Vedle v pokoji si dva hlasy vyprávějí o prožitém dni, který pro mě nebyl tak dlouhý. V zadním pokoji hraje dost nahlas televize. Vzhledem k tomu, že se tam pořád střílí, bude to nějaký western. Myslím na to, jak se mi nechce do práce, do které stejně nejdu. Nechce se mi tam, i když tam nejdu. Je to vlastně úplný opak těšení se. Já se tam tak moc netěším. Je to úmorná práce. Práce s penězi a lidmi, ta nejhorší kombinace, jakou si dokážu představit. Chjo. Jdu si číst a utopit se v jiných dimenzích.

***

Je mi na nic
Nevím co psát
Je vedro
Jsem sytá
Nekýchám
Nedýchám
Funím
Potím se
Těším se na knihu
Kterou
Budu si číst