Little bit of me

Tady prý vypadám svalnatě. No, možná tak opáleně.

Jejda, tady jsem ještě nenosila brýle :)

Pózuji všem fotografům.

Na hradě.

Charles bridge and me.

Zoo

The Fratellis

Tyhle hošany jsem začala poslouchat nedávno, ale opravdu mě baví. Jejich písničky vás vytáhnou i z té největší depky. (A jsou trochu praštěné, takže se i zasmějete.)

What is it ?!

Právě dneska ráno jsem se dozvěděla, že můj oblíbený seriál Men in trees, který běží každé pondělí na Primě ještě posunuli. Už nebude jako v minulých týdnech v 21:15, ale až o hodinu později. Což je příšerné. Na co se budu dívat než to začne? Na Zoufalky? To ani náhodou.

Tomuhle se prostě říká zrada. Proč nemůžou dávat takhle dobré seriály už v osm hodin?!

Birthday

Asi za měsíc bude mít moje kamarádka narozeniny. Já jsem jí slíbila, že jí upeču dort.

Nějak takhle by měl v závěru vypadat.

Tak pak sem hodím foto jak to opravdu dopadlo.

Wind

Dneska když jsem se vracela ze školy jsem sebou málem hodila o zem. Musela jsem se ještě stavit do obchodu pro zvířata a kopit kočce podestýlku. Jelikož jsem si na to vzpomněla až těsněpřed domem, vrátila jsem se zpátky. Na druhé cestě domů jsem byla tak unavená. Když zafoukal vítr, měla jsem pocit, že se stačí prostě odrazit, uvolnit a uletím. Byl to ovšem jen pocit což je na tom to nejhorší. Někdy mám totiž sto chutí se prostě nechat táhnout proudem. Splynout. Zatím ale ještě odolávám.

My spring holiday

Své jarní prázdniny (řekněte mi co na nich bylo jarního) jsem strávila ne chatě se svými kamarádkami. Bylo to neuvěřitelně zábavné. Možná proto, že s holkama je sranda.

Abych vás uvedla do situace. TA chata se nalézá na asi šestiset metrovém kopci. Říkáte si, to ještě není tak strašné. Jo, já jsem na tom byla stejně dopokavaď jsem tam nebyla. Zkuste si ten malý kopec vylézt s batohem zásob na celý týden! Samotné zdolání kopce je tak namáhavé, že slézt a zase ho vylézt nás donutil až hlad. Když došlo pečivo, přišla krize. Nikomu se nechtělo v té kose do nějakého blbého obchodu pro nějaké pečivo. Když už jsme se přeci jenom odhodlaly, musely jsme vstávat BRZO. Brzo pro nás o prázdninách znamená v osm. Takže se uvažovalo i o tom jestli tam fakt musíme.

Normálně nejsme tak líné (trošku), ale o společně trávených prázdninách (i samostatně) chodíme spát neuvěřitelně pozdě, protože dlouho do noci koukáme na naše oblíbené filmy. Tentokrát to byl maraton fantasy. Jeden den jsme koukaly na Pána prstenů a díky smíchu jsme z toho nic neměly. Opravdu nic. Druhý den u druhého dílu to bylo ještě horší. Nevím jestli si vybavujete scénu, kdy Aragorn, Gimli a Legolas stojí obklíčeni Rohanskými jezdci. Tam se po těch třech chce, aby se představili. Aragorn i Gimli se představí svým jménem a jménem otce, jen Legolas řekne: "...a já jsem Legolas." No, z toho vznikla teorie o tom, že nemá otce, tudíž se narodil z lístečku stromu. Avšak po jeho skvělé větě uprostřed očividně starého lesa: "Ten les je starý." Jsme došly k závěru že lísteček ho nevystihuje. Teorii jsme přepracovaly a Legolas se zrodil z Květinky.

Díky naší praštěnosti a malému výběru televizních kanálů to bylo úžasné. :)