Proč JE nenávidím..

Několik (vlastně deset) důvodů přoč nenávidím VŠECHNY české tanečníky a tanečnice latiny (a tento hněv mi vydrží myslím min. 14 dní):
1. jejich akce mě donutila vstát v sobotu v nelidskou hodinu (5:50 je na sobotu nelidská hodina, vlastně vždycky)
2. mé brzké vstávání bylo upe na nic (chápete to?)
3. měla jsem celý den hlad (i když jsem jedla)
4. musela jsem po nich chtít peníze (za šatnu)
5. fandil jim debil, který mi seděl nad hlavou, odmítal se přesunout a nehorázně hlučel na buben (o něm se mi bude zdát)
6. musela jsem se dívat na líbající se páry a neměla kam utéct (jako jsem tolerantní, ale postavit se před šatnu..no, AAAAH)
7. vrátila jsem se domů v nelidskou hodinu vzhledem k tomu v kolik jsem vstávala
8. měla jsem slyšiny
9. bolí mě nožičky z mých milovaných botiček
10. desátý důvod vlastně nepotřebuju, protože těch zbylých devět úplně stačí!

JSTE FAKT SEBRANKA!!!

Nástin Ninina života v mém novém světě

Je těžké žít, je těžší umírat
je těžké bdít, je těžší život dát

Je den a bdím, ale v mé mysli jako by stále panovala noc. Přestože kráčím ulicí, nevnímám prostor. Jsem pouze poutnicí, hledající všeobjímající klid. Má duše je zaslepena a nedokáže rozpoznat smysl od pocitů. V mém snivém životě existuje pouze touha. Touha po překonání sama sebe, po překonání světa. Chci, ale nevím kam. Jdu, ale nevím co. Možná, že je ulice zaplněna davem, jenže já se nechci stát jeho součástí. Chci být pozorovatelem, který může změnit pouze svou cestu, avšak cestu ostatních změnit nedokáže.

My world

 

  

 

Ešud

Duši nelze ukrýt.

Herman Melville

Abarat - Clive Barker

 

Nevyčítej nic větru.

Nese jen náklad,

který mu dali, dobrý nebo špatný.

Přináší pomluvy,

přináší smích,

přináší modlitby

a písně lásky.

Přináší žvatlání

bláznů a dětí

a nepozná jedno od druhého.

Nevyčítej nic větru.

Zaošaran - totemixský básník

  "Ten můj život,

to byla cesta!

V každé hodině, kde jsem se probudil

objevil jsem nový květ

na stromě nad hlavou!

Květy ve tvaru mraků, 

květy ve tvaru plamenů,

květy ve tvaru lásky.

Všechno už dávno pominulo,

všechno má ještě přijít

na téhle dlouhé zvláštní cestě."

Mon poème le plus aimé

Charles Baudelaire

L'étranger

- Qui aimes-tu le mieux, homme énigmatique, dis? Ton père, ta mère, ta soeur ou ton frère?

- Je n'ai ni père, ni mère, ni soeur, ni frère.

- Tes amis?

- Vous vous servez là d'une  parole dont le sent m'est resté  jusqu'à ce jour inconnu.

- Ta partie?

- J'ignore sous quelle latitude elle est située.

- La beauté?

- Je l'aimerais volontiers, déesse et immortelle.

- L'or?

- Je le hais comme vous haissez Dieu.

- Eh! Qu'aimes-tu donc, etraordinaire étranger?

- J'aime les nuages..les nuages qui passent..là-bas..là-bas..les merveilleux nuages! 

Quand j'apprends le francais..

.. je mange les oranges..

.

Oblíbený design na oblíbeném doplňku

Protože jsem nemohla nikde nejít nic podobného designu Fiodora Sumkina, tak jsem se rozhodla jeho/své představy zhmotnit a co nevzniklo?

Nádherná taška, kterou jsem si nejdřív musela ušít, abych ji mohla pokreslit. Použila jsem obyčejný nevypratelný fix a dětské barvy na textil (sada pro děti byla levnější než samostatné barvy).


Protože taštička skončila jako dárek, který jsem poslala přátelům, musela jsem si vytvořit nové dílko. Tantokrát padlo za vlast jedno světle modré tričko. Dokonce se mi podařilo hezky vystínovat jak chobotnici i bundu "podvodnice". Zvláštní je, že ani po pár vyprávních není problém s barvami, ale nevypratelný fix se trochu vypral. :D

- Otevři oči..
- Proč?
- Abych se v nich mohla utopit.