Saturday 26 December 2009

Smívání aneb zatmění mozků?

V poslední době jsem v rozpacích. Před pár týdny jsem v kině viděla pokračování Stmívání, no a tak nějak jsem nevěděla co si myslet.

Po prvním zhlédnutí filmu jsem tedy byla dost znechucena. Jako příběh bych ještě dala, ale trapnost některých scén, triků a na slunci se lesknoucích upírů nikoliv. Šla jsem tedy spát značně rozhořčena nad tím, jak někdo vůbec může natočit něco takového. Připadalo mi to, jako byste dali dítěti do ruky barvičky a ono se je pokoušelo všechny použít na jednom obrázku, stejně tak se asi filmaři snažili využít všeho co umí jejich studio.
Po pár dnech mi to však nedalo a pustila jsem si film znovu. Přiznávám, na podruhé se mi to líbilo mnohem víc. Asi to je tím, že jsem se donutila vnímat pouze příběhovou část filmu a efekty a trapnosti co nejvíc ignorovat. Asi jsem už opravdu potřebovala vypnout a jen vnímat tu slaďárnu.
Jak jsem se zmínila na začátku, nedávno jsem viděla Nový měsíc. Rozhodně se mi to nezdálo o moc povedenější než první díl. Je pravdou, že puberťačkám ke štěstí nejspíš vystačí vypracovaní kluci neustále do půl těla nazí, ale z toho jsem asi už vyrostla, jestli jsem někdy něco takového ve filmu oceňovala. Je pravdou, že zážitek mi trochu zkazila kamarádka, která o dvě místa dál měla k filmu neustálé připomínky. No, ale nemohu popřít, že i v tomto snímku jsem našla několik scén (či záběrů), jejichž zpracování se mi opravdu líbilo např. vlci honící Victorii.
Avšak mé pocity jsou rozporuplné. Nemohu přestat sympatizovat s příběhem, který je trochu..složitý, ale forma jakou je mi podáván je opravdu ponižující. Je snad všem jasné, že se mezi nejlepší filmy nikdy nedostane (ledaže by nás všechny pokousali :D ), zůstane jen takovým emo pubertálním úletem. Proto je mi trochu zatěžko nahlas hlásat své zalíbení k něčemu tak děsivě zpracovanému.
Půjčila jsem si tedy knihu, abych konečně zjistila, jestli za všechno můžou jen tvůrci filmu nebo taky předloha. Snad mě nezklame.

No comments: